«¡Adiós mujer oriental amada! / Poco faltó y contra mi extravagancia, / el hábito que me dicta todo o nada / casi me arrastra a las estepas, a la errancia / detrás de las huellas de tu carreta. / Tienes rasgados los ojos, / la naricita rara, la frente amplia, / no balbuceas en fran...»
«Nejsme na světě, jsme někde dále, / mezi stíny žijem v zásvětí. / Listuje si léto rozespalé / v bleděmodrých stránkách jasných dní. Kyvadlo, ten hrubý času strážce, / ženich, kořící se hodinám, / vteřin-kouzelnic však nemá v lásce, / hezké hlavičky jim ut...»
«Nous ne sommes même pas au monde mais / Quelque part dans la sordide arrière-cour du monde, / Lourd d’indolence, l’été feuillette / Les pages bleues des jours de clarté. Consciencieusement et fruste, la pendule, / Fiancée secrète mais invincible du temps, / Saisit les secondes ...»
«My eyes forgot the heavens' blue, / To them the sun's dust is not gold, / But I live just one substance through, / That's to the amethyst's planes owned. 'Cause that that, drunker than young spring / And troubling stronger than idea, / The lilac fires have to sing / And coldly play with...»